Jedinečný výlet, který propojuje přírodní krásy Jizerských hor s bohatou historií sklářství, nabízí výprava po stezce zaniklých sklářských hutí. Trasa vede česko-polským pohraničím a zavede do tří osad, jejichž minulost je úzce spjata s výrobou skla.
„Sklářskou výrobou byly hory v našem kraji doslova protkány – od mačkářů s maličkými domácími dílnami přes hutě, kde pracovali foukači, rytci, brusiči. I přesto, že mnoho hutí zaniklo, udržuje se řemeslo v našem kraji ve světově unikátním rozsahu stále živé. Uchování této výjimečné tradice jsme povinni pomáhat, a snažíme se o to,“ uvedla Květa Vinklátová, náměstkyně pro kulturu a cestovní ruch Libereckého kraje.
Výchozím bodem je vlaková stanice v Harrachově, odkud se jde vzhůru k hraničnímu přechodu. Odtud lze pokračovat dvěma cestami – po zelené turistické značce nebo neznačenou stezkou. Obě zhruba za hodinu a půl dovedou do polské osady Orle, kde v letech 1754 až 1888 fungovala sklářská huť. Dnes její místo připomíná dřevěná plastika skláře na kamenném podstavci. Orle je oblíbeným cílem turistů, a novinkou je zde model sluneční soustavy, kde kameny symbolizují planety v reálných vzdálenostech.
Z Orle pokračuje cesta kolem výrazné skály Granicznik k hraničnímu mostu přes Jizeru a následuje stoupání do Jizerky – další osady s bohatou sklářskou minulostí. První huť zde vznikla v roce 1828, druhá v roce 1867. Ačkoliv výroba skla skončila na počátku 20. století, takzvaná nová huť dodnes stojí a slouží jako penzion. Návštěvu Jizerky lze zakončit v Muzeu Jizerských hor, které nabízí pohled do života horalů i přírody.
Tip pro turisty:
Pokud chcete z výletu vytěžit maximum, naplánujte si trasu jako celodenní okruh a nezapomeňte si s sebou vzít dalekohled – oblast kolem Jizerky patří mezi nejtmavší místa v Česku a je ideální pro pozorování noční oblohy. Večerní návrat tak může nabídnout nezapomenutelný zážitek pod hvězdami.
Další část trasy vede po červené značce kolem hory Bukovec, odkud sestupuje do údolí Jizery. Zajímavostí je železniční viadukt, pod kterým cesta vede k rozcestníku směřujícímu do Údolí Naděje – třetí osady s hutní historií. Zde se sklo tavilo v letech 1796–1884. Málokdo ví, že mezi lety 1945–1958 patřilo toto území Polsku. Až mezistátní dohoda umožnila provoz železnice až do Harrachova.
Z Údolí Naděje trvá cesta zpět na harrachovské nádraží půl hodiny.
