Pucciniho Tosca patří spolu s Bizetovou Carmen a Verdiho La traviatou k nejhranějším operám světa. O fascinaci tímto příběhem svědčí už samotný fakt, že Giacoma Pucciniho zaujal hned v roce 1889, kdy viděl v milánském Teatro Filodrammatici stejnojmenné drama Victora Sardoua — tehdy jednoho z nejúspěšnějších autorů. Titulní roli ztvárnila legendární Sarah Bernhardt, první skutečná herecká hvězda moderních dějin.
Dramatický příběh lásky uprostřed války
Opera se odehrává v Římě roku 1800 během bitvy u Marenga, která výrazně ovlivňovala život ve městě sužovaném tvrdým režimem Neapolské republiky. Do tohoto prostředí Puccini zasazuje tragický milostný příběh slavné pěvkyně Florie Toscy a malíře Maria Cavaradossiho.
Do jejich lásky brutálně zasahuje policejní ředitel Scarpia — zosobnění moci a manipulace. Poté, co Cavaradossi pomůže uprchlému bývalému konzulu Angelottimu, Scarpia rozpoutá hon nejen na oba muže, ale také na samotnou Toscu, již chce ovládnout.
Vznik opery a veristický styl
Ačkoli se Puccini pro zpracování příběhu nadchl už ve svých třiceti letech, od prvního impulzu k premiéře uplynulo dlouhých jedenáct let. Libreto vytvořili Luigi Illica a Giuseppe Giacosa a premiéra proběhla 14. ledna 1900 v římském Teatro Costanzi. Tosca nese výrazný rukopis verismu — žánru ovlivněného Leoncavallem či Mascagnim — a klade důraz na syrově pravdivé emoce a dramatické napětí.
Témata, která rezonují i dnes
Pucciniho opera stále pokládá zásadní otázky:
Co se stane s člověkem, když do jeho života vstoupí válka? Kde leží hranice morální integrity? Jak se zachováme, ocitneme-li se v situaci, kterou jsme si nezvolili?
Nejistota přelomu 19. a 20. století je překvapivě blízká atmosféře dnešní doby — i proto se Tosca dokonale hodí do 142. sezony Divadla F. X. Šaldy nazvané Za obzor.
Tosca v Liberci: Nová inscenace po více než dvaceti letech
Šaldovo divadlo uvádí Toscu od roku 1945 již pošesté — naposledy byla na liberecké scéně k vidění v roce 2002.
Novou inscenaci připravuje režisér Josef Doležal spolu s výtvarným týmem Milan David, Pavel Morávek a Marianna Stránská. Hudebního nastudování se ujímá hudební ředitel divadla Zbyněk Müller.
Obsazení hlavních rolí
Floria Tosca — Lívia Obručník Vénosová / Kateřina Hebelková
Mario Cavaradossi — Michal Lehotský / Eduard Martyniuk
Baron Scarpia — Martin Bárta / Joseph Gansert
Cesare Angelotti — Andrii Kharlamov / František Zahradníček
Kostelník — Jiří Sulženko / Ievgenii Gunko
Oba hlavní představitelé, Lívia Obručník Vénosová i Michal Lehotský, jsou navíc nominováni na Cenu Thálie 2025 za své výkony v Burianově Maryše.
Co říkají tvůrci
Zbyněk Müller, dirigent
„Dirigovat Toscu je pro každého dirigenta velkou výzvou, ale zároveň nádherným úkolem. Tosca je — řečeno dnešním jazykem — napínavý thriller. Všechno v hudbě je dokonale podřízeno dramatické situaci, nejvýrazněji je to patrné u Scarpii, který mění své chování podle toho, čeho chce dosáhnout. Je fascinující, jak tomu Pucciniho hudba slouží.“
Josef Doležal, režisér
„Příběh Toscy se ptá po základních otázkách lidskosti, svobody a podstatě zla. Zlo zde vnímám jako zlomení lidské vůle, intimity a tvořivosti — tedy samotného jádra umění. Aby vynikl existenciální a nadčasový rozměr díla, inscenuji ho skrze psychologickou pravdivost postav a náznakovou scénografii balancující mezi koncem 19. století a současností. Motivy obrazů a rámů napříč inscenací vytvářejí pocit galerie světa.“
