Uplynulý rok byl pro záchrannou stanici Archa v Liberci mimořádně náročný. Během roku 2025 přijali její pracovníci celkem 2 068 zvířat, což je třetí nejvyšší počet v historii stanice. Zároveň vyjeli k 574 případům terénních zásahů a odchytů, čímž padl absolutní rekord.
„Rok 2025 byl extrémní nejen počtem přijatých zvířat, ale i množstvím zásahů v terénu. Prakticky nepřetržitě jsme řešili akutní případy a často jsme pracovali na hraně kapacit,“ shrnuje Ivana Hancvenclová, vedoucí záchranné stanice Archa.
Netopýři, ježci a rorýsi na prvních místech
Stejně jako v předchozích letech tvořili nejpočetnější skupinu přijatých živočichů netopýři. Stanicí jich v roce 2025 prošlo 806, přičemž nejvíce zásahů připadlo na srpen, kdy dochází k typickým netopýřím invazím do lidských obydlí.
Druhým nejčastěji přijímaným druhem byli ježci – celkem 233 jedinců. Více než polovinu z nich tvořila mláďata, často osiřelá nebo pocházející ze zničených úkrytů. Mezi přijatými se však objevila i mláďata zbytečně odebraná z přírody.
„Každoročně se setkáváme s případy, kdy lidé v dobré víře přinesou ježčata, která pomoc vůbec nepotřebují. Tím, že je vezmou z přírody, je připraví o péči matky i o možnost naučit se přirozenému chování. Taková mláďata pak často hůře prospívají a jejich šance na přežití se zbytečně snižují,“ upozorňuje Ivana Hancvenclová.
Na třetím místě se umístili rorýsi, kterých záchranáři přijali 111, což je zhruba dvojnásobek běžného počtu. Polovinu tvořila mláďata vypadlá z hnízd, u dospělých ptáků převažovala zranění po nárazech do oken nebo zlomeniny.
Neobvyklé a náročné záchranné případy
Mezi nejzajímavější zásahy patřila záchrana lišáka, kterého objevil muž při venčení psa v lesíku nad Harcovskou přehradou.
„Lišák visel na větvi zachycený zadní nohou v pevně utažené smyčce, pravděpodobně zanechané v tamní skládce. Za pomoci nálezce se nám podařilo zvíře vyprostit a po veterinárním vyšetření jsme ho naštěstí mohli vypustit zpět do volné přírody,“ popisuje vedoucí stanice.
Hned dvakrát se pracovníci Archy setkali také s jestřáby lesními, kteří uvízli v ochranných sítích kolem domácí drůbeže. Zatímco jeden mohl být okamžitě vypuštěn, druhý utrpěl vážná zranění vedoucí k dočasnému oslepnutí.
„Než se mu začal vracet zrak, museli jsme ho krmit pinzetou přímo do zobáku. O to větší radost jsme měli, když se po několika týdnech mohl zcela zdravý vrátit zpět do přírody,“ dodává Hancvenclová.
Střety s vlaky i zvířata z dalekých cest
Záchranná stanice řešila také několik případů dravců po střetech s vlaky. Nejtragičtější byl střet dospělého orla mořského na Frýdlantsku, který bohužel uhynul ještě během převozu na veterinární kliniku, a to i přes obětavou pomoc pracovníků Správy železnic a hasičů.
Šťastnější konec měl případ poštolky, která se srazila s vlakem u Žízníkova – po měsíční léčbě byla úspěšně vypuštěna zpět do přírody. Mladé káně se dokonce svezlo na nárazníku lokomotivy až do Rychnova u Jablonce nad Nisou a i ono se po krátké rekonvalescenci vrátilo do volné přírody.
Do Archy se dostala také zvířata z nečekaných vzdáleností. Mládě kuny přijelo ukryté v motoru auta s libereckou rodinou až ze Zlína. Další zajímavostí byla mladá poštolka nalezená na Sychrově se zlomeným křídlem – podle kroužku se podařilo zjistit, že byla okroužkována v Topoľčanech na Slovensku.
Důležitá role Archy v regionu
Rok 2025 znovu potvrdil, jak důležitou roli záchranná stanice Archa v regionu hraje.
„Naše práce by nebyla možná bez spolupráce veřejnosti a děkujeme všem, kterým osud volně žijících zvířat v nouzi není lhostejný,“ uzavírá Ivana Hancvenclová. „Pokud si někdo není jistý, zda zvíře pomoc potřebuje, nejlepším krokem je vždy nejdříve zavolat a poradit se s odborníky.“