Mostecké divadlo zakončí letošní sezonu skutečnou klasikou. Cyrano z Bergeracu, jedno z nejslavnějších dramat světové literatury, se představí v nové inscenaci režiséra Filipa Nuckollse. Silné emoce, poezie, humor i romantika – to vše vyvrcholí premiérou 28. listopadu 2025 od 19:30 na Velké scéně.
V hlavních rolích uvidí diváci Jana Beneše jako Cyrana a Elišku Matzkeovou coby Roxanu.
Pohled dramaturga: Kdo je Cyrano bez svého nosu?
Dramaturg Martin Macháček připomíná, že Rostandova hra je nejen poctou 17. století, ale také dílem, které se vědomě vzdaluje realismu a s nostalgickou přesností si vytváří vlastní svět. Tvůrce inscenace nejvíce zajímalo, co zůstane z legendy, pokud pomineme její nejznámější symbol – Cyranův nos.
„Zajímalo nás napětí mezi vnitřní prázdnotou a vnější maskou člověka, který bojuje sám se sebou,“ vysvětluje Macháček. „Cyrano je hrdina, básník, rváč, ale uvnitř velmi zranitelný. Jeho příběh tak silně rezonuje i dnes, v době extrémních nároků na vzhled a dokonalost.“
Režisér Filip Nuckolls: „Nechci těžkopádného Cyrana. Bude mostecký – a náš.“
Pro Filipa Nuckollse je Cyrano splněným tvůrčím snem. Fascinovaly ho nejen šermířské scény, ale i celé baroko se svými ideály a estetikou. Téma podle něj zasáhne každého:
„Každý máme něco, s čím nejsme spokojení. Cyrano dokáže velké věci, ale jeho nejistota ho omezuje. To je velmi lidské téma.“
Režisér zároveň potvrzuje, že mostecký Cyrano nebude mít tradiční nalepený nos. „Je to nepohodlné a výrazově svazující. Náš Cyrano nos ‚má‘ především ve svém vnímání,“ dodává. Fyzická deformace tak ustupuje metaforě a práci se světlem a náznakem.
Tvůrčí tým: poezie, jasná dramaturgie a živá hudba
Inscenace vzniká v úpravách dramaturga Martina Macháčka, režiséra Filipa Nuckollse a představitele titulní role Jana Beneše. Cílem bylo zachovat poetický jazyk, ale zároveň ho přiblížit dnešnímu divákovi.
Obsazení Cyrana bylo podle režiséra jednoznačné:
„Nechtěl jsem klasického ‚alfasamce‘. Honza Beneš má aristokratickou noblesu i melancholii – ideální kombinaci.“
Kostýmy
O výtvarnou složku se postarala renomovaná kostýmní výtvarnice Sylva Zimula Hanáková. Vytvořila kompletní kolekci kostýmů založenou na propracovaných okružích a barokní estetice.
Hudba
Autorem hudby je Ondřej Švandrlík. Zní v ní živé housle i kontrabas. Výsledkem je atmosféra „mezi barokem a spaghetti westernem“, která inscenaci dodává osobitý charakter.
Šerm a pohyb
Ikonické šermířské scény připravil Petr Dočkal, prezident Asociace historického šermu. Zapojení ženských kadetek přineslo nový pohled na rytmus i choreografii soubojů.
Hlavní poselství: Carpe diem
Cyranův příběh připomíná, že odkládat důležité věci se nemusí vyplatit. Lásku své Roxaně přizná až příliš pozdě.
„Je to výzva k odvaze, k upřímnosti a k životu tady a teď,“ říká Nuckolls. „Carpe diem – a zůstaňte sami sebou.“
