Čapkův satirický román varující před nástupem fašismu a lidskou lhostejností v ústeckém Činoherním studiu chystá umělecký šéf Michal Hába. Premiéra inscenace s mottem všechno co potápí svět jak ho známe proběhne v pátek 20. března 2026 od 19.00
Tvůrčí tým nalezl ve Válce s mloky tematicky bohatou předlohu, která bohužel znovu trefně popisuje současnost. Čapkova schopnost citlivě a přesně přečíst a přitom poutavě, s nadhledem i humorem zaznamenat dění ve světě, inscenátorům umožňuje na jevišti otevřít otázky ohledně opakující se historie, povahy současných autoritářských tendencí, společenské odpovědnosti vědy i médií, environmentální krize, nejen s ní spojenou otupělostí a samozřejmě i destruující mechanismy kapitalistického systému.
A teď mi, pánové, laskavě poraďte, co budeme za tři rokydělat s 15 miliardami mloků? Čím je zaměstnáme, jak jebudeme živit? Mohli by nás zničit, prostým svým množstvím.Umí mluvit, umí psát, umí používat nástroje. Nechatje vychcípat, říkáte, ano, logické – ale není to škoda?Nemyslíte, že jeden každý mlok představuje hodnotu,hospodářskou hodnotu, hodnotu pracovní síly, kteráv něm čeká na využití?
Inscenace s podtitulem antifašistická alegorie byla původně plánovaná již na předchozí sezonu, odklad ji však na aktuálnosti neubral. Ba naopak, Válka s mloky se tak dostává na repertoár ve chvíli, kdy fašistické síly již zcela očividně zasahují do mezinárodní i domácí politiky.
„Čapkova Válka s mloky je brána jako kanonické dílo o fašismu. Když na to ale přijde, takvýklad, kdo nebo co v knize fašismus reprezentuje, zas tak jednoduchý není. Jsou fašisty lidé,kteří mloky mučí a vykořisťují až v industriálních rozměrech, nebo je fašistickou vznikajícímločí civilizace, která nechala stranou věci jako kultura a umění a je čistě homogennía technicistní?” přibližuje výklad režisér Michal Hába. A dodává: „Čapek nepřistupuje najednoduché rozdělení na dobro a zlo. Fragmentární svět a informace o něm skládá do smysldávající mozaiky – a najednou nejde „jen“ o fašismus a stoupající hladiny oceánů, ale o popisztráty citlivosti – jak vůči jiným bytostem, tak vůči hrozbám. Tohle mločení společnostia tohle mlčení k mučení lidskosti je podstatným tématem naší inscenace.“
Vedle herců a hereček z Činoheráku v inscenaci účinkují i Ústecké Bambini a pěvecký sbor ZŠ Stříbrnická pod vedením Lenky Bérešové. Hudební náplň inscenace vytvořil osvědčený spolupracovník Činoherního studia, skladatel Jindřich Čížek. Scénografii, které vévodí fialový „rámeček”, navrhla Lucie Krausová (Škandíková), herce i „mločata” nadčasově oblékla kostýmní výtvarnice Adriana Černá a pohybovou spolupráci zajistili Ondřej Jiráček s Markem Kristiánem Hochmanem.
V dramaturgické linii 54. sezony, která má podtitul Konec starých časů?, tvoří Válka s mloky dystopický protějšek první premiéře sezony Oidipus Utopia. Ovšem přes veškerou skepsi, kterou by tematicky hutný tvar mohl vzbudit, neopouští Činoherák svůj vytyčený program mluvit o vážných věcech s humorem a nevrhat diváka do deprese tváří v tvář výzvám dneška, ale naopak probouzet naději i chuť těmto výzvám čelit.
„V inscenaci otevíráme i téma destrukce podmínek potřebných k přežití lidstva.Místo zavedení radikálních změn v našem ekonomickém systému za účelem ochranynaší společné planety to vypadá, že kapitalismu spěchá na pomoc jeho starý dobrý známý – fašismus. Sice to nepůsobí moc nadějně… ale co jiného je základním předpokladempro pocit naděje, než schopnost přijmout a jasně pojmenovat problémy, kterým čelíme?” dodává k uvedení Války s mloky v rámci sezony Konec starých časů? dramaturg Libor Brzobohatý.
(zdroj tisková zpráva Činoherního studia)
