weby pro nejsevernější čechy

KULTovní report šestý aneb radost, radost, jen čistá radost

Je krásnou tradicí, že KULTovní produkce myslí při sestavování festivalového programu i na nejmenší diváky. Těm pak předkládá skutečně to nejkvalitnější, co se dá v divadelním tvoření pro děti najít. Stejně tak je tomu i letos, kdy dva pohádkové příběhy (hradecký Drak a liberecké Naivní) nabídla nejen festivalovému publiku, ale v dopoledních představeních i mateřským školkám a prvnímu stupni základních škol nejen v Ústí nad Labem. Volám bravo!

Zajít si v polovině festivalu právě na dopolední školková představení bylo pro mne nejlepší volbou a především očistnou lázní a pohlazením. Světoznámé Divadlo DRAK  z Hradce Králové letos přivezlo autorskou hru MEDOVÁ KRÁLOVNA. Poetický (a také nenásilně edukativní, inu, kantor ve mně se nezapře) příběh o holčičce, kterou dědeček pošle do úlu pro med. Ta musí na cestě k vytoužené sladké odměně překonat řadu překážek (především svůj strach), naučit se pokoře a trpělivosti, kterou má dědeček. Postupně se dozvídá, kde se vlastně med bere, jak se rodí včely, co mají na práci, jak spolu mluví a jak důležitá je v úlu včelí královna.

Jak už jsme u hradeckých zvyklí, inscenaci vévodí nápaditá a variabilní scéna, je plná krásných nápadů a efektů, mnohdy hraničících s kouzelnickými magickými triky. Je pohlazením po duši a vstřícná dětskému, velmi náročnému a kritickému publiku, přičemž je prakticky vždy líbivá i pro rodiče či prarodiče. Inu, svět pohádky.

Že se i tentokráte trefili, o tom svědčily nespoutané reakce mateřinkových dětí. Časté ooooooh, uuuuh, jéééé a potlesky na otevřené scéně, stejně tak povzbuzování holčičky pozoooor, má žihadlo, dej tu ruku blííííž, blíííž, neboj seee a rozsvícené oči a úsměvy na dětských tvářích po skončení byly jasným důkazem prožívání příběhu i toho, že jej dětské publikum přijalo za svůj. A pokud se ještě navíc něčemu přiučilo, jen dobře. Bylo to tak laskavé, že jsem si dal hned dvojitou porci v rychlém sledu. Potěšitelná ovšem nejvíc byla pro mne skutečnost, že jsem ani jedinkrát nezaznamenal  jakékoliv pššššt, ticho děti  a podobné okřikování ze strany mateřinkových učitelek. Snad se i tady blýská na lepší časy?

Tagy