weby pro nejsevernější čechy

Činoherní studio se vrací ke klasice, nasazuje Višňový sad

Pátou premiérou jubilejní sezóny bude Višňový sad. Na klasickou divadelní komedii  Antona Pavloviče Čechova vsadila dramaturgie ústeckého Činoherního studia a uvede ji v neděli 27. února jako 5. premiéru 50. sezóny. Čechovův text v legendárním překladu Leoše Suchařípy, který vznikl v době jeho působení v Činoherním studiu, nastudoval režisér David Šiktanc a dramaturgyně Tereza Marečková. Vedle dvou hostujících herců do inscenace obsadili kompletní herecký soubor.

Sad je plný kvetoucích višní, je o ně třeba pečovat. Aby rostly a plodily. To už dnes ale nikdo neumí, říká prastarý komorník Firs. Už jsme zapomněli, jak sušit višně, navazovat hluboké vztahy a starat se o rodinný dům, aby nepropadl v exekuci. „S Višňovým sadem se po více než deseti letech vracíme do světa her Antona Pavloviče Čechova, které zde – díky někdejší kultovní inscenaci Tří sester v režii Ivana Rajmonta – naprosto mimořádným způsobem rezonují. Višňový sad uvedeme v překladu Leoše Suchařípy – a tímto způsobem uctíme památku tohoto dlouholetého dramaturga a herce  Činoherního studia. Sám za sebe jsem přesvědčený, že právě nyní skutečně nazrál čask uvedení této hry, která vypráví o konci jedné epochy a strachu z nejasné budoucnosti,“ říká David Šiktanc, režisér inscenace.

Dramaturgyně Tereza Marečková pak Davida Šiktance doplňuje:„V Čechovově lyrické komedii nejsou žádné hlavní a vedlejší postavy, všichni jsou aktéry jednoho navenek nenápadného děje. Pod jeho povrchem tiká čas. Žádné vedlejší postavy nejsou ani v naší realitě – každý do sadu něco přináší, něco zalívá a něco nechává ladem.“

„Zkušenost z pandemie a z ní povstávající vědomí, že svět je – i s ohledem na rozpadající se ekosystém – před změnou, kterou si v nejmenším neumíme představit, nám umožňuje přečíst Čechovův text nově, bez často akcentované nostalgie,“ přibližuje režisér David Šiktanc svůj pohled na kontext uvedení Višňového sadu v Činoherním studiu.

Na realizaci inscenace se podíleli „staří známí“ z ústeckého Činoheráku. Autorem scénografie je dlouholetý Šiktancův spolupracovník Jan Štěpánek, který už pracoval na inscenacích Pornografie, Homo Faber či Stepní vlk. Scénická hudba vznikla pod taktovkou Vladimíra Franze, ten v nedávné minulosti pro Činoherní studio složil hudbu k inscenacím Najal jsem si vraha či Stepní vlk. Kostýmy navrhla Zuzana Bambušek Krejzková, držitelka Českého lva a etablovaná výtvarnice, jež spolupracuje s předními českými divadelními scénami a filmaři.

David Šiktanc do Višňového sadu obsadil kompletní herecký soubor doplněný dvěma hostyJanem Bidlasem, členem hereckého souboru Národního divadla, jenž už v ústeckém Činoheráku před několika lety působil, a herečkou Josefínou Voverkovou.

Anton Pavlovič Čechov: Višňový sad
5. premiéra 50. sezóny Činoherního studia
Velký sál
1. uvedení: neděle 27. 2. v 19.00 hodin
1. repríza: čtvrtek 3. 3. v 19.00 hodin
2. repríza: neděle 13. 3. v 19.00 hodin
pražská premiéra: úterý 12. 4. v 19.30 hodin v divadle Komedie
Obsazení
Marta Vítů (Raněvská, majitelka panství)
Andrea Berecková (Aňa, její dcera)
Klára Suchá (Varja, její adoptovaná dcera)
Matúš Bukovčan (Gajev, její bratr)
Jan Bidlas j.h. (Lopachin, podnikatel)
Lukáš Černoch (Trofimov, student)
Jan Plouhar (Simeonov-Piščik, statkář)
Josefína Voverková j.h. (Charlotta, guvernantka)
Jan Hušek (Jepichodov, účetní)
Annette Nesvadbová (Duňaša, panská)
Adam Ernest / Petr Uhlík (Jaša, mladý sluha)
Jaroslav Achab Haidler (Firs, komorník)
Jiří Antonín Trnka j.h. (Kolemjdoucí)
Režie: David Šiktanc
Dramaturgie: Tereza Marečková
Scénografie: Jan Štěpánek
Kostýmy: Zuzana Bambušek Krejzková
Hudba: Vladimír Franz

(zdroj tisková zpráva ČS)

Tagy