Vlna chovatelských úspěchů v liberecké zoo stále pokračuje.
Po úspěšné hnízdní sezóně u dravých ptáků se z čerstvých přírůstků aktuálně radují také na úseku kopytníků. Během měsíce června tam přišla na svět téměř desítka mláďat. Čerstvě narozené jedince mohou návštěvníci spatřit ve výběhu zeber Chapmanových, koz šrouborohých, koní Převalského, sobů karelských, nahurů modrých nebo vikuní.
Další mláďata mohou návštěvníci pozorovat také ve výběhu antilop koňských, jihoamerických divokých lam vikuní nebo asijských horských kopytníků nahurů modrých. Dvojčata se narodila také v početném stádu koz šrouborohých.
Zebra Chapmanova
Hřebeček zebry Chapmanovy se narodil 14. června a jedná se již o 109. mládě tohoto druhu, které přišlo v liberecké zoo od počátku chovu v roce 1970 na svět. Pozorný návštěvník si může u hříběte všimnout drobné anomálie. Mládě má místo běžných zebřích hnědých očí modré duhovky a je celé světleji zbarvené. „Je to způsobeno menším množstvím přírodního barviva melaninu v těle a zvířatům nezpůsobuje žádné zdravotní problémy či komplikace,“ vysvětluje zoolog Luboš Melichar.
Buvolec běločelý
Ve stejném výběhu se zebrami Chapmanovými přibylo i další mládě, a to u buvolců běločelých.
Přestože malá samička zdárně prospívá, návštěvníci ji budou moci spatřit až v průběhu několika týdnů. „Z bezpečnostních důvodů ji držíme v zázemí stranou od zeber. Divoké a pohyb milující zebry by ji v tuto chvíli mohly vážně ublížit,“ dodává zoolog.
Malá antilopa se narodila 4. června a na rozdíl od svých tmavě zbarvených rodičů má světle pískovou barvu. Ta až v průběhu dospívání začne postupně tmavnout. Stejně tak i bílý proužek na čele, podle kterého dostali buvolci své druhové jméno. V době dospívání celý proužek zčerná a až posléze se opět přebarví na bílo, což je znakem jejich pohlavní dospělosti.
Kůň Převalského
Každoročně se mláďata daří odchovávat i ve stádu koní Převalského. To poslední se narodilo zkušené osmileté klisně 24. června a jedná se o hřebečka. Od roku 2017, kdy do liberecké zahrady přicestovaly první tři samičky tohoto ohroženého asijského kopytníka, se tam narodilo celkem 13 hříbat. Většina z nich byla za účelem posílení chovů umístěna do jiných evropských zoologických zahrad. „Poslední transport proběhl 21. června, kdy dvě loňská mláďata byla na doporučení koordinátora chovu převezena do dánského Safari parku Knuthenborg,“ doplňuje Melichar.
Sob karelský
Další čerstvý přírůstek je od neděle 18. června k vidění i ve výběhu vzácných chladnomilných sudokopytníků sobů karelských. Zoo pod Ještědem chová ohrožené soby karelské od roku 2013 a letošní přírůstek je již sedmé mládě narozené v Liberci.
Sob karelský se ve volné přírodě vyskytuje výhradně ve Finsku, a to ve dvou izolovanýchsubpopulacích, východní a západní. Každá z nich čítá jen něco přes 1 000 jedinců. Už na počátku 19. století málem vyhynul. „Populaci zachránila a obnovila zvířata dovezená z oblasti zvané Karélie, která se nachází mezi Finskem a Ruskem. Tam přežíval malý zbytek populace. Díky této translokaci a intenzivní ochraně došlo ve Finsku k jeho obnově a druh se začal v 70. letech minulého století úspěšně
šířit. Několik let už také probíhají úspěšné snahy o repatriaci v zoo odchovaných jedinců zpět do volné
přírody,“ vysvětluje Melichar.
Soby karelské, které bylo ještě před nedávnem vidět v zoologických zahradách jen zřídka, dnes díky
úspěšným odchovům v Evropě chová již 27 institucí, ve kterých se za poslední rok narodilo 23 mláďat.
Další mláďata mohou návštěvníci pozorovat také ve výběhu antilop koňských, jihoamerických divokých lam vikuní nebo asijských horských kopytníků nahurů modrých. Dvojčata se narodila také v početném stádu koz šrouborohých.
