Bourání starého Mostu začalo na konci roku 1964, skutečně brutální nástup demolic začal na začátku roku 1967 a celá operace skončila až v roce 1982. Populaci starého Mostu tvořilo 14 507 obyvatel, kteří žili v 5 065 bytech. To jen tak na úvod, abychom si uvědomili, že to byl skutečně obrovský masakr, který u nás nemá obdoby.
Jediný, s jistou nadsázkou řečeno, pozitivní důsledek byl fakt, že se v průběhu celých těch dvaceti let stal bouraný Most centrem, kde se střídaly filmové produkce ze všech koutů světa.
První a asi nejznámější film, jehož část tu vznikla, měl ve svém názvu také slovo most. Tady šlo ale o Most u Remagenu, místa, kde proběhla jedna z bitev nedávno skončené druhé světové války (Remagen najdeme ve spolkové zemi Porýní-Falc).
Film měl premiéru v červnu roku 1969, a tak je jasné, že natáčení muselo proběhnout alespoň o rok dříve, tedy v osmašedesátém, kdy do země vtrhly tanky a armády Varšavské smlouvy, takže pro jejich rozvědčíky muselo být velké soustředění amerických tanků na severozápadě Čech dost matoucí. Chtěl bych vidět porady na štábu: „Što éto takoje, tovarišči?!“
Most posloužil i jako kulisa do filmu podle knihy Kurta Vonneguta Jr. Jatka č. 5, kde je Billy Pilgrim svědkem bombardování vlastně nepříliš vzdálených Drážďan, které se na konci války staly cílem ničivého spojeneckého bombardování.
Tahle souvislost je hodně zvláštní, obzvlášť když srovnáme pozdější vývoj a směřování obou těchto měst; v Mostě vidíme nekonečné řady panelových domů a jeden přestěhovaný kostel, v Drážďanech postupně obnovili celé vybombardované centrum města, korunované obnovením kostela Frauenkirche. Pravda je, že k obnově Drážďan došlo až po znovusjednocení Německa v roce 1990.
Většina filmů, které využily mostecké kulisy, se odehrávaly na evropských válčištích druhé světové války. Jedinou výjimkou byl film Kentauři, jehož příběh je zasazen do jihoamerického Chile, kde v roce 1973 došlo ke státnímu převratu.
Posledním filmem, který využil kulisy, jež v ateliéru jen tak nevytvoříte, byl sovětský film Boj o Moskvu. Filmaři ale vlastně prošvihli správný čas – dorazili v roce 1983 a to už bylo vlastně zbouráno. Nakonec se tedy přesunuli do nedalekého Dolního Jiřetína, mosteckého souseda, kterého potkal stejný demoliční osud.
Na závěr dodám, že neexistuje příliš mnoho dokumentů o filmech, které se tu natočily, kromě filmů samotných a drobné práce Starý Most ve filmu od Dominika Marka, ze které jsem ostatně čerpal i při psaní tohoto textu.
