Rakušan Erwin Wurm je skutečně světové jméno a jeho výstava v liberecké galerii je dobrým dramaturgickým tahem. Už jen proto, že přilákat na periferii (ano, tím myslím Liberec) návštěvníky třeba i na jinak skvělé výstavy je velká dřina. Takže jestli si fanoušci výtvarného kumštu všimnou, že tahle instituce existuje, je to jen dobře. A tentokrát je kombo tří současně otevřených výstav skutečně dobře namíchané.
Wurm je spektakulární a s tímhle úmyslem pracuje zcela neskrytě. Za to mu dávám body navrch. Je precizní a přesný a, to cením nejvíc, má nápady. Na druhou stranu je ochotný některé z nich vytěžit až na hlušinu a dělá to do omrzení, ale to teď, chvíli před Mikulášem, vem čert.
Tento odstavec vystihuje uspokojivým způsobem jeho tvorbu: Umělec své myšlenky tlumočí hravým, až pohádkovým tónem, který nás často vrací do světa dětské představivosti a fantazie. Právě tím se jeho tvorba odlišuje od děl jiných současných umělců. V Oblastní galerii Liberec bude Wurmova tvorba představena prostřednictvím výběru děl – včetně ikonických sérií Substitutes, Skins (Kůže) či Bags (Tašky) – a nabídne tak přehled nejdůležitějších etap umělcovy kariéry, se zvláštním důrazem na poslední desetiletí.
To, co je k vidění v bazénové hale, uspokojí všechny a hlavně nevyděsí návštěvníky, kteří se z různých důvodů ostýchají do galerie vůbec vstoupit. Tomu jistě pomohou i díla vystavená před budovou.
O patro níž je druhá výstava, která je spíše než výtvarná sociologicko-demografická. Sleduje příběh příchodu prvních vietnamských osadníků, kteří přicestovali, aby zahájili spolupráci, jež byla popisována jako silně antiimperialistické a solidární hnutí. Vietnamská migrace a integrace v kontextu středovýchodní Evropy jsou součástí tohoto příběhu.
Tato mezivládní dohoda se začala naplňovat už v roce 1967.
V nejhlubším patře je zcela správně výstava Přítelkyně. Klidně můžeme mluvit o undergroundu, i když se ženské autorky zcela po zásluze prosazují ve veřejném životě. Tady jsem ale měl pocit, že sahám po skutečně autentickém umění a vidím ho před sebou. Cítím v něm rvačku o to, jak uchopit žitou zkušenost a vymodelovat z ní nějaké umělecké dílo. Velmi osvěžující.
V galerii jsou ke všem uvedeným výstavám připraveny katalogy. Text o Wurmovi zpracoval ředitel galerie Filip Suchomel. K výstavě Než se voda dotkne břehu je k dispozici katalog, který vyšel při její první prezentaci v Bratislavě, a hutný text obsahuje i kapesní katalog k výstavě Přítelkyně. Super servis!
Všechny tři výstavy můžete navštívit do jara příštího roku.
