Umělá inteligence, která se neopírá o náhodné internetové zdroje, ale o ověřená data a dokáže zohlednit právní, ekonomické, environmentální i sociální souvislosti rozhodování obcí. Právě takový systém vyvíjí český tým projektu CESMOD, který jeho funkční prototyp představí na listopadovém Smart City Expo World Congress 2026 v Barceloně. Projekt společně řeší deset exkluzivních partnerů se státní podporou Technologické agentury ČR z Programu SIGMA.
Vědecký tým složený ze zástupců Masarykovy univerzity (MU) a Univerzity J. E. Purkyně v Ústí nad Labem (UJEP), který působí v rámci národního projektu CESMOD, dosáhl významného mezinárodního úspěchu. Jejich odborný článek prezentující unikátní metodický a technologický koncept využití umělé inteligence ve veřejné správě byl přijat k prezentaci na 15. ročníku Smart City Expo World Congress (SCEWC 2026) v Barceloně (3.–5. listopadu 2026).
Autorský kolektiv studie tvoří Ing. Leonard Walletzký, Ph.D., (MU), Ing. Mgr. Hana Brůhová Foltýnová, Ph.D., (UJEP), Mgr. Janka Marschalková (MU) a Mgr. Zuzana Hruška (MU). Vědci vystoupí 5. listopadu v rámci oficiálního odborného bloku „Accelerating Urban Innovation Through AI Research“ s prezentací, kterou přímo v Barceloně přednesou Leonard Walletzký a Janka Marschalková. Představí v ní architekturu a funkční prototyp (MVP) systému „AI Flow pro municipality“, na kterém tým v rámci projektu CESMOD dále intenzivně pracuje s cílem vytvořit finální nástroj pro praxi.
Proč běžný chatbot na úřadě nestačí?
Mnoho obcí dnes experimentuje s komerčními konverzačními asistenty nebo generativní AI. Běžné jazykové modely však fungují pouze na základě pravděpodobností slov, aniž by chápaly reálný právní, prostorový, dotační či sociální kontext obcí. Jejich rozhodování se tak stává neprůhlednou „černou skříňkou“ (black box), což přináší riziko halucinací, chyb a právních či etických pochybení.
„Obecní samospráva neřeší izolované otázky. Když starosta plánuje např. komunitní kompostárnu nebo optickou síť, nejde jen o odpad nebo kabely. Dotýká se to životního prostředí, ekonomiky, energetiky i zapojení občanů do života obce. Běžný chatbot tyto multikontextuální přesahy nevnímá. Náš prototyp ukazuje, jak lze AI naučit přemýšlet v souvislostech a v souladu s pravidly,“ vysvětluje vedoucí autorského týmu Ing. Leonard Walletzký, Ph.D., z Masarykovy univerzity, vedoucí pracovního balíčku zaměřeného na Informační a datovou platformu.
Unikátní koncept: Propojení AI s národní Koncepcí SMART Cities
Hlavní přidaná hodnota výzkumu týmu CESMOD spočívá v přímém napojení umělé inteligence na metodologický rámec Koncepce SMART Cities (v gesci Ministerstva pro místní rozvoj ČR). Systém AI Flow dokáže nestrukturovaný dotaz starosty či inovačního brokera rozložit a zasadit jej do 16 funkčních komponent.
Vědci tento prototyp dále rozvíjejí a propojují s chystanou Informační a Datovou Platformou (IDP). Budoucí finální produkt tak nebude čerpat z neověřených internetových zdrojů, ale z reálných, odborně garantovaných dat – indikátorů, strategií, dotačních titulů a databáze příkladů dobré praxe z českých měst a obcí.
V čem spočívá unikátnost prezentovaného českého konceptu?
- Multikontextové směrování: AI rozpozná, že jeden projekt (např. optická síť) slouží zároveň pro digitalizaci úřadu, chytrou energetiku i senzorové řízení životního prostředí.
- Auditovatelnost a přesná data: Výstupem není obecný chat, ale strukturovaný, datově podložený návrh opatření odkazující na konkrétní dotační možnosti a ověřenou praxi z jiných obcí.
- Bezpečnost a suverenita: Prototyp je testován na zabezpečené akademické infrastruktuře e-INFRA CZ, což garantuje plnou ochranu dat a soulad s GDPR.
„V Barceloně ukazujeme světu fungující prototyp a myšlenku, jak z AI udělat bezpečný a transparentní rozhodovací nástroj. Naším cílem v projektu CESMOD je tento koncept dotáhnout do podoby skutečného produktu, který starostům a inovačním brokerům v Česku reálně usnadní každodenní práci na základě ověřených a do kontextu zasazených dat,“ dodává spoluautorka studie Ing. Mgr. Hana Brůhová Foltýnová, Ph.D., z UJEP, hlavní řešitelka projektu CESMOD.
