weby pro nejsevernější čechy

Kde se vzal Bourák? Petr Jarchovský a Roman Holý hovoří o vzniku nového filmu Ondřeje Trojana

Jak už jsme psali (a jak místní v Rumburku a okolí vědí), stal se Šluknovský výběžek místem, kde se natáčí nový český film, který režíruje Ondřej Trojan. Tomu jsme poslali pár otázek, které se týkají hlavně lokality, kde se štáb na několik týdnů ocitl, ale z odpovědi je docela dobře patrné, že pan režisér neměl na naše otázky čas (Nás vždycky těší, když se o našem kraji dá vedět i do zbytku světa, ale často se stává, že ten obrázek není přiliš lichotivý. Můžete naznačit, jak si povedou Sudety ve vašem filmu? Hraje lokace v příběhu nějakou určitou roli? Zahrají si ve filmu nějací místní? V komparzu? Nebo je tu nějaký talent? Jako byl třeba Jiří Maryško?) a odpověděl poměrně stručně, což chápeme. Když se natáčí, není na nějaké povídaní čas. Napsal nám:

Na sever zasadil příběh autor scénáře, proto se tu i točí.
Sudety jsou, jak je  poznáváme, vykreslené ve filmu celkem přesně, nicméně je to komedie, takže místa i postavy v sobě mají jistou nadsázku.
Ne, žádné místní herce nemáme, jen kompars.
Na poznávání krás není během natáčení bohužel čas, hodně jsme ale projeli během obhlídek a stejně jako celá republika, i pohraničí má velké kouzlo.
Takže nám nezbylo zkusit se optat jinde, tedy tam, kde už mají hotovo, nebo tam, kde přeci jenom tlak a termíny nejsou tak kruté.
První vzal telefon scénárista filmu, Petr Jarchovský. Zeptal jsem se ho: kde se vzal příběh?

— Měl jsem, člověče, už dávno takovej námět, historku, která se opravdu stala v devadesátých letech. Příběh chlapíka, kterému se mimořádně dařilo, postavil dům, žil tak, jak by asi chtěl žít každej… no prostě všechno bylo zalité sluncem. Jenomže potom přišla krize, rozvodová situace, neplacení, vymáhání, takže nakonec skončil skoro jako bezdomovec. Tedy — přestěhoval se do garáže.

Taková situace, která při určitém úhlu pohledu může být komedií, ale nějak se mi to nedařilo dopsat.

Takže jsem celou tuhle storku strčil do šuplete a byla tam do chvíle, kdy jsem se bavili na podobné téma s Evitou Naušovou, kamarádkou scenáristkou, která je varnsdorfská rodačka a ta mi vlastně vyprávěla dost podobné příběhy, které se udály tady u vás, v sudetech. A najednou spolu začaly ty dva příběhy dohromady dávat smysl, protože získaly svoje specifický prostředí.  A tak se narodila postava Bouráka, podivínského automechanika ze Sudet, který nade všechno miluje starý rock and roll a americká auta z konce padesátých let.

—  Viděl jsem nějaké fotky z natáčení a zdá se mi, že výtvarné pojetí, jak my tady na severu říkáme look , je takovej docela dost retro. Padesátá, šedesátá léta…

— No ano, hrajou nám v tom příběhu auta, bouráky z oněch časů. To souvisí i s výběrem hudby,rockabilly stylem a s ním související celá komunita, která tenhle styl dodnes obdivuje a milujePůvodně jsme si mysleli, že použijeme nějaké originální dobové evergreeny, ale ukázalo se, že bychom je nezaplatili na autorských právech. A tak jsme se zamysleli, kdo by u nás byl schopen s radostí a inspirovaně vstoupit do těhle hudebních retro vod. 

A protože ve filmu hraje zpěváka místní kapely Matěj Ruppert, napadl nás logicky Roman Holý.

— Roman? Roman je přeci funky

— Tak pozor, to se budeš divit!

A tak jsem měl ještě jeden telefonát.

— Roman Holý, dobrý den.
Ahoj Romane, ty prý píšeš muziku do filmu Bourák. A prý rockabilly…. Jak ses k tomu, prosím tě, dostal?
— To je raz dva. A bylo to naprosto úžasný. Zaprvé: tahle hudba u nás hrála v jednom kuse, když jsem byl dítě. Hodně se hrálo, hodně se tancovalo … já jsem vlastně tak úplně netancoval. Kolem puberty mi to nepřišlo zase tak úplně vhodný.
No a druhá věc, která mě na tom nadchla, bylo to, že je to úplně něco jiného, než to, co běžně dělám. Každá další věc pro Monkey Business je dneska poněkud zatížená tím očekáváním, je to trochu tlak.
A tady jsem navíc neskládal u kláves, ale u kytary, chápeš?. Vytáhl jsem starého fendera…! A byla to nádhera!
Dali jsme dohromady prvotřídní kapelu a začínáme nahrávat.
Ty si ve filmu asi nezahraješ, Jsi na to asi moc vlasatej a fousatej…
— K holiči nepůjdu. Ale některý písničky si zazpívám. Ty jsou tak krásný, že je nikomu nedám!
A to je všechno, co o filmu vlastně víme. Ale když se dozvíme, dáme vám vědět.

 

Tagy