weby pro nejsevernější čechy

V muzeu se chystá výstava roku s lakonickým názvem Flaška

Poté, co většinu výstavních prostor  Muzea města Ústí nad Labem obsadila expozice Naši Němci (Collegium Bohemicum), výrazně se snížila možnost výstavní činnosti pro muzeum samotné. Přesto se mají návštěvníci i v tomto roce nač těšit. Vernisáží 15. března 2022 bude totiž zahájena  letošní největší výstava ústeckého muzea s názvem  FLAŠKA. Půjde o výstavu lahví a obalového skla z rozsáhlé muzejní sbírky, která se rozprostře do čtyř velkých sálů v prvním patře budovy. Redakce vyzpovídala pana  Jakuba DOLEŽELA, který je v muzeu konzervátorem a kurátorem sbírky lahví a který má celou přípravu velké výstavy na starosti.

JH: Možná hloupá otázka, ale proč zrovna výstava lahví?
JD: Před třemi roky šel k zemi areál ústecké sklárny, což většina Ústečanů ani nezaznamenala. A letos to bude na jaře právě 150 let od zahájení výstavby sklárny v Ústí nad Labem, v té době největší lahvárny na území Rakouska – Uherska. Rok 2022 je navíc Rokem skla. V  neposlední řadě máme v muzeu velmi krásnou sbírku lahví, kterou bychom rádi prezentovali a ukázali veřejnosti. Momentálně máme ve sbírce něco přes čtyři tisíce kusů, z nichž mnohé jsou opravdové rarity a vzácnosti. Základ celé naší sbírky vznikal už za mých předchůdců, zejména pak v sedmdesátých letech, kdy se zachraňovaly exponáty ze vzorkovny ústecké sklárny.
JH: Skleněná lahev jako obal není až tak příliš stará záležitost, že? Odkdy se začala používat ve velkém?
JD: Teď mne napadlo, že sbírka obalového skla by byl přesnější název pro naši sbírku lahví. Jsou tam totiž i zavařovací sklenice, lahve od mléka, od jogurtů. Velkou část sbírky tvoří demižony, což byl vlastně první důležitý artikl i důvod, proč vznikla ústecká sklárna. Byl to výrobek pro chemičku, která expedovala velkou část svojí produkce v tekuté podobě. Takže bychom mohli říci, že rozmach obalového skla a lahví přichází s rozvojem průmyslové výroby, tedy někdy v polovině či spíše poslední čtvrtině 19.století. Předtím se používaly především keramické džbánky a kameninové lahve, které byly v mnoha ohledech ne zcela vyhovující. Zejména pak v tehdy módních stáčírnách minerálních vod byla skleněná lahev takovým malým zázrakem. Spolehlivý, hygienický, téměř donekonečna použitelný obal.
JH: Máte z toho velkého počtu lahví a lahviček nějakého favorita či oblíbence, nějakou specialitu či vzácnost, kterou bychom měli vypíchnout?
JD: Tak specialit by se určitě našlo dost. Mezi mé nejoblíbenější kusy patří především obří lahve, které vznikaly především pro sebeprezentaci sklárny, třeba metr a půl vysoká tenkostěnná lahev, které by měly být k vidění na výstavě. Mým osobním favoritem je pivní lahev z pivovaru ve Velkém Březně, na které je tzv. trvalá etiketa s „dědkem Cibichem“, která vypadá jako lept či jako by byla pískovaná, ale jde o speciální technologii a jakýsi pokus sklárny o trvalou etiketu, který se nakonec ale pro náročnost neujal. Takže velká vzácnost.
JH: Kolik lahví z vaší sbírky návštěvníci uvidí?
JD: Přesné číslo ještě neznám, ale bude to několik set kusů, možná něco kolem tisícovky lahví.

Muzeum města Ústí nad Labem : FLAŠKA
Vernisáž 15.3. 2022
Začátek výstavy 16.3 2022, doba trvání cca jeden rok.

 

 

Tagy