Barcelona nebyla hlavním předmětem našeho zájmu, ale samozřejmě pominout ji nemůžete. Jednak vás tam prostě vysadí letadlo a vy s tím musíte něco udělat, v našem případě se dostat na vlak. Druhak je Barcelona tak napěchovaná vším možným k vidění, slyšení a snědení, že jí prostě musíte věnovat alespoň kousek pozornosti.
V prvním případě je přílet do Barcelony lehce deprimující. Cesta z letiště na nádraží sice není nijak daleká a zarubaná, esteticky to má ale do krás toho města hodně daleko. Navíc, pokud se tu pohybujete vlakem, zjistíte, že je to takové strašidelné metro. Vše je v podzemí, myslím tedy vlaková nástupiště, která mi architektonicky připomínala Ocelové město, a i trať mezi nimi vede často v tunelech, takže z oken vlaku se městem nepokocháte, až na dalekém předměstí.
Co se Barcelony na povrchu týká, to je jiná věc. To město nemůžete jen tak obsáhnout na jeden zátah jako nějakej Krumlov. Takže musíte vybírat. Naše volba padla na dům Casa Batló, což byla asi první realizace Gaudího ve městě. Ten dům je vlastně vyprázdněné muzeum, jelikož tím, co se nabízí je dům samotný, jeho architektura, řešení, nápady …. všeho je tam přehršel.
Venku před domem na chodníku se od samého rána srocuje dav, který je dělen do skupin podle zakoupených vstupenek a v časových intervalech vpouštěn do budovy. Než se tak stane, obšťastňují vás venku prodejci fejkových triček, dresů, bot a kabelek, kteří mají na zemi své „krámky“ připravené k okamžitému sbalení kvůli policistům, nebo dešti. Ať se na mě OSN nezlobí, ale tuto činnost (i jinde) zde vykonávají zásadně hoši tmavé pleti, kteří důvěru moc nebudí. Místní je ale apaticky tolerují.
A pak se dostanete dovnitř. Můžete si vzít itinerář, překladač a já nevím co ještě digitálního, a nebo nic jako já a bloudit po libosti domem a nechat se unášet představivostí. Je to nesdělitelné. Je to jako být v obrovském barevném vydlabaném baobabu a ne v budově. Po více než hodině vás to vyplivne ven, pak je čas projít městem na další nádraží a hurá zpátky do Kbelíků (Cubelles). A víte, že jste byli v Barceloně, ale vlastně o ní nic nevíte.
