weby pro nejsevernější čechy

Kocourek v bazénu, Tracyho tygřice a rakovinu stejně nevyléčíš…

Seriál: modrý kocour 2019

Tři události zmíněné v titulku charakterizují páteční program Modrého kocoura 2019. Začnu tou třetí, odpoledním představením Frikulínů z Liberce, představením, které nejlépe odpovídá mé představě toho, čemu říkáme studentské divadlo, nijak komplikovaná adaptace textu Denise Colina Learyho Rakovinu nevyléčíš netrpěla přehnanou snahou hrát divadlo, šlo se po sdělení a jasné zprávě o tom, jak také můžeme nahlížet svět. Jednoduché a sdělné to bylo, nijak dlouhé (jo, klidně bych si dal ještě půlhodinku), ale cením i rozhodnutí být stručný a zbytečně nepindat, když není o čem. Mimochodem, Marie, která nebere drogy a netrpí ani žádnou jinou závislostí je osoba skutečně svatá, bohužel ale v normálním světě neexistující. Ale stejně je to free a cool…

Oficiální zahájení festivalu, které se stává trademarkem Modrého kocoura od chvíle, kdy se jeho šéfování ujal Mario Kubaš je tradičně očekáváno s napětím, co si zase pan ředitel vymyslí. Letos to byl nápad opravdu vražedný, protože odehrát skoro celý úVodní ceremonial v bazénku s ledovou vodou vypadá (a je!) efektní, ale také poněkud nebezpečné, protože nehrozí jenom nachlazení, ale i zmrznutí. Pro umění je ale třeba trpět, takže můžeme říci, že všechno je v naprostém pořádku; i když jsem Maria ještě dneska neviděl. Snad je v pořádku. Hepčí, je to pravda.

Další věc, kterou oceňuji, je povolání tří dam, které se zhostily práce propagačního týmu a staly se tvářemi čtyřiadvacátého ročníku festivalu. Nejenom že je to elegantní připomenutí toho, že svět není stále jenom mladý a bujný, je to i ocenění práce generací, bez kterých bychom tu nebyli. Klobouček, dámy.

Vyvrcholením a také tradičním číslem kocouřího programu bylo vystoupení létající Aničky Letadýlko. Představení Ocasem tygra, ve kterém se zmocnila knižní předlohy Williama Saroyna Tracyho tygr a otočila genderovou perspektivu naprosto přirozeně, s humorem, ale také s naléhavostí přijalo narvané divadlo s nadšením a s porozuměním, protože Aničce její turnované odezírají ze rtů každou větu, každé oukej, oukej…

Že to bylo představení, ve kterém se jde až na dřeň věcí, představení, ve kterém se neuhýbá je zasvěceným jasné a pro mladé adepty herectví snad i inspirativní, čímž nechci říci, že by se měli všichni svlékat.

Nicméně, pátek byl o zdraví skoro pro všechny, kdo v pátek v turnovském divadle vystupovali.

 

Tagy