Kolorit vesnic i vesniček dotvářely odjakživa drobné církevní památky – boží muka, kapličky či zvonice. Jedna taková zvonice se do dnešních dnů dochovala ve Vlastibořicích. Mohutná stupňovitá dřevěná stavba pocházející ze 17. století se nachází v areálu kostela sv. Kateřiny, připomínaného již roku 1352, původně gotického a později barokně upraveného.
„Zvony ve zvonicích a na kostelních věžích byly v minulosti zcela zásadní pro orientaci v denním čase, pro svolávání obyvatel k bohoslužbám či z jiných důvodů, oznamování požárů a dalších nebezpečí, pro oznámení úmrtí některého z občanů a podobně. Dnes zdaleka běžně nevíme, co který typ zvonění znamená, a je to škoda,“ uvedla Květa Vinklátová, náměstkyně pro kulturu, památkovou péči a cestovní ruch Libereckého kraje.
První písemná zmínka o zvonici ve Vlastibořicích pochází z roku 1632 a vzhledem k tomu, že zdejší kostel věž nikdy neměl, lze předpokládat existenci obdobné stavby nejméně od 2. poloviny 15. století. Nynější zvonice je z roku 1671. Je to lidová stavba s roubeným čtvercovým přízemkem a bedněným hranolovým patrem s jehlancovou střechou.
Původně byly ve zvonici tři zvony, z nichž se dochoval toliko nejstarší z nich s českým nápisem a reliéfem sv. Václava. Dva zbylé byly rekvírovány za první světové války, načež byly v roce 1927 pořízeny nové. Ty ale podlehly opět rekvizicím, tentokrát za druhé světové.
Podruhé už na koupi nových zvonů nedošlo.