weby pro nejsevernější čechy

Anifilm se zasnoubil s Libercem a dohromady jim to moc sluší!

Anifilm má za sebou čtrnáct ročníků, poslední tři v Liberci. Ty dva minulé proběhly za ztížených a dost neuvěřitelných okolností a podmínek (jako všechno za poslední dva roky), takže můžeme brát ten letošní, čtrnáctý ročník za ostrý start a jedním dechem můžeme dodat, že se povedl.

Foto René Volfík, Anifilm

Anifilm i Liberec mají co nabídnout, to je dobrý předpoklad pro další kooperaci. Zároveň tady není ten větší a ten menší. Festival má svoji váhu, ale není to masovka, Liberec je významné město severních Čech, ale není to velkoměsto nebo dokonce metropole. Všechno lze obejít pěšky za pár minut (pravda, někteří kolegové z hlavního města naříkali: teď musíme [ze Zámku] až do Malého divadla, což je jeden celý kilometr!), ale i tady myslím jezdí taxíky, kluci.

Přínos festivalu pro Liberec zhodnotily dvě slečny, které jsem zaslechl poslední večer kousek od zámku: hele, hodně lidí se tu nají a vydělají i jiní, když si tu třeba někdo rozbije iphone, tak si ho tady nechá opravit!

Já bych k tomu přidal i mimořádnou nabídku: teď něco naprosto jiného, což Anifilm přináší plnými hrstmi, tedy hlavně filmy, ale i každodenní koncerty a doprovodný program vůbec, hlavně ale nabídku, kterou využívaly zejména děti. Zkusit si něco zanimovat, rozhýbat a také nadabovat. (V tomhle punktu bych někdy příště klidně přemýšlel o něčem podobném, ovšem jako o universitě třetího věku!)

Foto René Volfík, Anifilm

Jestli se podaří to o čem se po celou dobu festivalu mluvilo o jako velmi pravděpodobné variantě a městu Liberec se podaří získat do svého vlastnictví zámek, který by byl posléze nabídnut jako prostor, kde by festival mohl mít celoroční centrum a základnu, mohl by to být začátek velkého přátelství….

Samozřejmě, že všechno ještě není zlaté — stříbrné. Liberci třeba chybí klasické kino. Kino Varšava osobně považuju za půvabný prostor, ale všechno tam vrže a projektor umístěný v sále nepřetržitě hučí. Když se na projekci trousí diváci dovnitř a ven (třeba na projekci filmu Mnoho severů jich bylo nepřetržitě v pohybu dva až osm diváků! bylo toho vrzání fakt moc).

Jako varianta se nabízí využít jako promítací sál divadlo F. X. Šaldy, kde jsme při zahájení i zakončení několik projekcí viděli v pohodlných sedačkách a kvalita byla výtečná. Jestli je možná dohoda na tohle využití sálu, to zatím neví ani paní Grófová…

Foto René Volfík, Anifilm

Zatím je jasní, že je stanoven termín příštího ročníku, který začíná druhého května příštího roku, jestli do toho ovšem opět nehodí vidle nějaký covid, nebo nějaký jiný Putin. Osobně doufám, že ne.

Jak to bylo, než to začalo)

Tagy