Říká se, že rukopis knihy Tam uvnitř něco je Tomáše Peřiny byl přijat nejrychleji, jak to jde (tedy alespoň co se týká nakladatelství Argo, které knihu před nedávnem vydalo). Je-li tomu tak, rozhodně to není jenom proto, že rukopis zřejmě nebyl nijak rozsáhlý a lze jej přečíst za chvilku.
Pohrávat si s pohádkovými schématy není nijak nový nápad, vždycky ale záleží na tom, s jakým fortelem a fištrónem k tomu přistoupíte…
Mě dostala hned na deváté stránce Rudá Karkule:
Je z ní teď ženská jako hrana
rozhodně žádná křehule
hrozivá, vlky obávaná
ukrutná Rudá Karkule.
Tomáš Peřina si ale nepohrává pouze s pohádkami, nýbrž také se zeleninou:
Ze které planety k nám spadla brokolice?
Co asi ukrývá ve hlávce kadeřavé,
Nechutnou dužinu či cosi mnohem více…
myšlenky zlovolné a choutky lidožravé?
Pohádek, ale i jiných strašidelných příběhů je svět plný, ten dětský ještě spíš, myslím však, že s touhle knihou je šance přežít ho mnohem vyšší.
Píšu-li s knihou, a ne s knížkou nebo knížečkou, má to svůj důvod. Formát je totiž velkorysý, dejme tomu třicet na třicet centimetrů. Má to svůj dobrý důvod. Publikaci ilustracemi totiž opatřil sám velký František Skála a nepřekvapivě to udělal skvěle.
Ostatně právě jeho ilustrace jsou důvodem, proč nebude tento text delší, aby se jich sem vešlo co nejvíc.
(psáno pro reflex)
